Bílovec leží v severní části okresu Nový Jičín, v místě, kde se výběžky Nízkého Jeseníku svažují do údolí řeky Odry. Jeho území v nadmořské výšce 280 m se rozprostírá na obou březích říčky Bílovky, které přecházejí v mírné okolní svahy.
Dějiny města Bílovec lze sledovat od 1. poloviny 14. století. S Bílovcem sice již roku 1906 administrativně splynula někdejší samostatná obec Radotín a později i osada Labuť, ale až roku 1976 splynuly s Bílovcem do té doby samostatné obce Bílov, Bravinné, Stará Ves a Velké Albrechtice. V roce 1979 k nim přibyly vsi Bítov, Bravantice, Lubojaty s osadou Lhotka a Slatina s bývalou obcí Výškovice a s osadami Nový Svět a Ohrada.
Tím se zvětšil nynější katastr Bílovec na 8 550 ha a celkový počet obyvatel vzrostl v roce 1980 na 10 722. V roce 1990 se znovu osamostatnily obce Slatina a Velké Albrechtice, v roce 1992 Bílov, v roce 1995 obec Bítov a Bravantice v roce 1998. Založení Bílovce lze časově ohraničit rokem 1316, kdy Vok z Kravař získal bývalé lichtenburské statky na Fulnecku od krále Jana Lucemburského, a rokem 1324, kdy je Bílovec poprvé jmenován v listině Voka z Kravař o prodeji pustějovského fojtství, uveden v německé podobě Woogstadt (Vokovo město) a v této formě nese bezpochyby jméno svého zakladatele (ještě výrazněji 1329 Wockinstadt). V držení pánů z Kravař zůstává město i panství do poloviny 15. století. Drslav z Kravař prodal bíloveckým měšťanům dvůr u Slatiny, Beneš z Kravař dal městu Bílovci i vsi Radotínu v roce 1383 právo odúmrti. Po smrti Jana z Kravař v roce 1434, který byl přívržencem husitství, se v poměrně krátké době vystřídali v držení Bílovce Jiří ze Šternberka, bratr jeho ženy Lacek, opavská knížata, opolský kníže Mikuláš a král Jiří Poděbradský. V téže době je v písemnostech uváděn Hanuš z Bílovce jako držitel zákupního fojtství. Kolem roku 1464 se Bílovec ocitl v rukou Fulštejnů, kteří město v roce 1543 prodali panu Janu Oderskému z Lideřova. V roce 1552 přešlo bílovecké panství na pána Mikuláše Pražmu z Bílkova.
V 16. století zaznamenalo město pozoruhodný hospodářský a společenský vzestup, jehož výrazem byl nejen rozvoj řemeslné výroby a obchodu, nýbrž i výstavba města.
Po porážce stavovského povstání bylo bílovecké panství konfiskováno a na město byly uvaleny tíživé pokuty. Po smrti Karla Pražmy v roce 1628 bylo bílovecké panství pro Pražmovu účast na dánské válce konfiskováno a zastaveno manželce Jindřicha Vilémovského z Kojkovic. V nastalých vleklých sporech o Bílovec a panství bylo nakonec rozhodnutím císaře Ferdinanda II. bílovecké zboží Vilemovským odňato a v roce 1648 postoupeno dceři Karla Pražmy z Bílkova Bohunce Alžbětě Pražmové, provdané za Václava Zikmunda Sedlnického z Choltic. V rukou pánů Sedlnických panství zůstalo až do roku 1945.
V posledních desetiletích 19. století se začalo i v Bílovci rozvíjet dělnické hnutí, které koncem století vyústilo v četné stávky a posléze založení sociálně demokratické strany. České menšině, jež se začala koncem 19. století hlásit o svá národní práva, se nepodařilo do vzniku Československé republiky v roce 1918 dosáhnout na německé buržoazní správě města splnění svých požadavků. Teprve pak se postupně začalo budovat české školství a česká kulturní zařízení i pro české okolí.
Revoluční rok 1848 přinesl změnu ve správě Bílovce a okolí. V roce 1850 zde byl zřízen okresní soud. Politickou správu Bílovecka vykonávalo okresní hejtmanství v Opavě, podřízené tamějšímu místodržitelství.
Největším a nejdůležitějším průmyslovým podnikem v Bílovci se stal závod Koh-i-noor, dnes akciová společnost Massag, jehož hlavní výroba byla zaměřena na drobné kovové zboží.
V Bílovci se narodil Jan Bayer (1757 - 1830), básník, hudebník, zpěvák a sběratel lidových písní, Felix Ivo Leicher (1727 - 1812), malíř obrazů s náboženskými náměty, Hugo Schmidt (1844 - 1907), pracovník mezinárodního dělnického hnutí, prezident II. internacionály v Curychu, novinář a Karel Raimund Kristinus (1843 - 1904), hudebník a skladatel, sběratel lidových písní. V Bílovci působili Heinrich Schulig, vlastivědný pracovník a spisovatel, Emil Jelonek, Alois Konvalinka, rovněž vlastivědní spisovatelé.
Ve znaku má město Bílovec v červeném štítě stříbrnou zavinutou střelu, rodový erb pánů z Kravař. Objevuje se již na nejstarším, dodnes dochovaném pečetním typáři z počátku 15. století. Stejné znamení nese též červený list městského praporu uděleného Bílovci v roce 1993.
SEKCE PARTNERŮ:
bilovecweby.cz katalog-website.cz Katalog-webu.com < img src="https://www.kvalitne.okamzite.eu> MPalán.cz
https://katalog.w-software.com">
https://katalog.w-software.com/img/katalog_banner.gif" width="88" height="31" border="0" alt="Katalog www stránek" title="Katalog www stránek" /> https://katalog.w-software.com">
https://katalog.w-software.com/img/katalog_banner.gif" width="88" height="31" border="0" alt="Katalog www stránek" title="Katalog www stránek" />
1000stranek.cz https://www.cent.cz bilovecweby.cz Katalog odkazů, Katalog webů, katalog stránek,výměna odkazů,zpetné odkazy,seo Katalog https://www.alfaradius.cz/" Internetový katalog babykatalog.cz Katalog obchodů na internetu https://www.bezvaportal.cz/"
naJedno.cz
erozcestnik.cz euhromada.cz eumisto.cz eukupa.cz katalog-laky.cz hodnewebu.cz Katalog stránek HYK Katalog odkazů: www.istranky.kvalitne.cz katalog-amor.cz katalog-emca.cz katalog-hauzi.cz Stavebnice-Hračky.cz katalog-eu.cz katalog-eva.cz katalognejwebu.cz přidat odkaz Moderní katalog odkazů Katalog stránek
Katalog stránek border="0" alt="cestovani-a-cestovni-ruch"> Moderní katalog odkazů katalog-premier.cz katalog-razdva.cz katalogroku.cz katalogseo.cz Katalog stránek BUJ Internetový katalog stránek katalog-premier.cz katalog-razdva.cz katalogroku.cz katalogseo.cz !-- najedno.cz start --> naJedno.cz
width="88" height="31" alt="Infofirmy.cz" border="0"> Katalog-odkazů.cz Web-Recenze - Cestování, dovolená link-katalog.cz lamovnik.cz
megacuv-katalog.cz
https://www.lister.cz" target="top">
Katalog firem a eshopůhttps://www.lister.cz/bannery/lister.gif" alt="Lister.cz" width="88" height="31" border="0" />
Katalog
site-katalog.cz mestskykatalog.cz megacuv-katalog.cz
Katalog Harry
BR>
RESTAURACE Na Špici
Město Bílovec (německy Wagstadt) se nachází v okrese Nový Jičín, kraj Moravskoslezský. Navzdory poškození na konci II. světové války se historické jádro města stalo městskou památkovou zónou.
Bílovec je velmi dobře dostupný. Ve směru z Oder po silnici 1. třídy č. 47 se dále dostanete do Klimkovic a dál do Ostravy. Dále z Bílovce vede do Ostravy dálnice D1, která se staví až do Lipníku nad Bečvou. Dále do Bílovce vede železniční trať ze Studénky.